Rozhovor s českou šperkárkou Eliškou Lhotskou

Aj človek bez vzťahu k šperkom pookreje. Eliška Lhotská, oceňovaná česká šperkárka, si umenie v sebe nesie od detstva ako dar prenášaný z generácie na generáciu. Zrkadlí ho v tom, ako vníma plynúci život a svet okolo seba. Zrkadlí ho vo svojich šperkoch.

Čo znamenajú šperky pre Elišku Lhotskú?
Šperky nosí v hlave
Inšpirácia vo svojej životnej ceste
Láska k umeniu sa dedí rovnako ako šperk
Ľudia chcú viac ako len peknú vec
Aké obaly využíva šperkárka Eliška Lhotská?

V seriáli, ktorý vám prinášame na našom blogu packpack.sk, zbierame príbehy slovenských aj českých výrobcov a ich produktov. O svojom živote sprevádzanom šperkami, v ktorom sa šperky rodia, aby prehovárali k ich nositeľom a k spoločnosti a spolu s obalom tvoria jednoliaty celok sme sa rozprávali s českou šperkárkou Eliškou Lhotskou.

Čo znamenajú šperky pre Elišku Lhotskú?

Šperky nie sú povrchné. Pre Elišku Lhotskú znamenajú život. Komunikuje nimi, zdieľa a podáva správu o našej generácii. Prečítajte si príbeh o šperkárke a o šperku, ktorý mení pohľad na svet.

Šperky nosí v hlave

„Mám takový poklad od maminky mého táty, mojí babičky, která krabičku dostala od své babičky a já do ní také něco přidám a pošlu ji dál,“ začína rozhovor Eliška. „Je to hezký zvyk, ale člověk se bojí z těch pokladů něco nosit, je to spíš na takové prohlížení po večerech.“

Eliška šperky navrhuje aj vyrába. Podobne ako s tými zdedenými, ani svoje vlastné nenosí. Kontakt s nimi má takmer celý deň, v tichosti svojej dielne a sama zabúda byť ich nositeľom. „Mám pocit, že mám plnou hlavu šperků a už je nedokážu pojmout na sobě.“ Nová kolekcia, ktorú ale pripravuje, je inšpirovaná narodením jej syna, a preto má aktuálne práve k nej najväčšiu väzbu. „Možná právě proto ji unosím,“ s úsmevom hovorí Eliška.

Inšpirácia vo svojej životnej ceste

„Je to pro mě forma komunikace,“ priznáva šperkárka. Šperk je umelecký objekt, ktorý registruje najväčšia masa ľudí. „Přijde mi důležité, abych jako autor promlouvala nejen vizuálně, ale hlavně abych také něco sdělovala. Snažím se podávat zprávu o naší generaci. Zároveň nositel je pro mě prioritou, nechci tvořit pouze do vitríny galerie, ale promlouvat k dalším jedincům skrze ty nositele. To mě na šperku fascinuje.“

Elišku zaujímajú negatívne vlastnosti človeka a snaží sa ho primäť k zamysleniu, zastaviť sa a tak trochu balansovať nad životom. „Stále věřím, že moje kolekce může někomu změnit pohled na svět. Je to trochu romantická představa, ale velká motivace do tvoření. Napovědět směr, utřídit hodnoty, urychlit uspořádání priorit.“

 „Nechci tvořit pouze do vitríny galerie, ale promlouvat k dalším jedincům skrze ty nositele. To mě na šperku fascinuje.“

Inšpiráciou však môže byť čokoľvek. Akákoľvek situácia, človek, slovo, dielo alebo veta. „Čerpám hlavně ze své životní cesty.“ Tou je aktuálne jej nová rola matky, ktorá sa pretavuje aj do novej kolekcie v podobe lásky ako k samej sebe, tak lásky materskej. „Nevím, jestli je to právě mateřstvím, ale momentálně zažívám opravdu velký přetlak nápadů. Je to zvláštní, protože jsem myslela, že s dítětem trochu ztratím hlavu, ale naopak se mi otevřela nová dimenze v nahlížení na svět, přítomnost.“

Kreativitu sa snaží využívať v danej chvíli, keď sa zrodí a naplno. „Věřím, že kreativita má svoje limity, a tak jednám rychle.“ Jediné, čo ju brzdí, sú financie: „Kdybych měla neomezený budget, stále bych tvořila, protože jakmile zrealizujete jednu věc, napadne vás další. Jen ty nápady v sobě nechat uzrát, trochu uležet. Ať má člověk trochu kontrolu a nějakou sebereflexi. Baví mě taky tvorbou vytvářet určitý deník, sleduju v jakém jsem byla zrovna rozpoložení a to mě může posouvat více dopředu.“

Láska k umeniu sa dedí rovnako ako šperk

Eliškiny rodičia vybrali pre ňu rovnakú školu, do ktorej chodili sami. A určite nikto z nich netušil, že sa jej podarí presadiť v tomto odbore takýmto spôsobom. „Obor skleněné bižuterie na SUPŠS si určitě nekladl za cíl vychovat designéra, který vybuduje svou vlastní značku, v níž se stane zároveň designérem. Velký a důležitý význam pro mě však mělo setkání s mým učitelem na střední sklářem a sochařem Martinem Hlubučkem, který nás přivedl k lásce k designu a dějinám umění. Díky tomu jsem chtěla pokračovat ve studiu dál. Na vysoké škole to bylo určitě setkání se sochařem V. K. Novákem, který mi ukázal ten konceptuálnější přístup.“

 Momentálně zažívám opravdu velký přetlak nápadů.

 „Je to zvláštní, protože jsem myslela, že s dítětem trochu ztratím hlavu, ale naopak se mi otevřela nová dimenze v nahlížení na svět, přítomnost.“ Trpezlivosť si vyžaduje nielen šperk, ale podnikanie spolu s ním. „Každý kdo se rozhodne prodávat své věci je podnikatel a musí se obrnit velkou trpělivostí. Zároveň vidět hlavní náplň v práci samotné,“ vysvetľuje Eliška.

Ľudia chcú viac ako len peknú vec

Za tú dobu, čo má Eliška vlastnú značku, vytvorila komunitu ľudí, ktorí sa k nej radi vracajú a s každou novou kolekciou si zakúpia nový šperk. „Nestačí jim, jako mě, jít pouze po estetice, ale po celé podstatě každého designu. Musím říci, že poslední dobou mě jak moji stálí zákazníci, tak i lidi, se kterými spolupracuji, hodně inspirují. A opravdu tu práci miluji stále více. Je to věc o kterou nikdy nepřijdu.“

Nielen na svojich zákazníkoch ale Eliška vidí zmenu. Stačí sa len pozrieť na to, koľko ľudí uprednostňuje autorských tvorcov, koľko vzniká nových obchodov a značiek. „Lidi chtějí něco víc než jen hezkou věc, která má nejnižší cenu. Dokáží si připlatit za kvalitu a příběh autora. Člověk si takovými věcmi trochu kultivuje tělo i ducha. Poctivé věci člověk tak nějak pozná. A nemusí to být zrovna věc, která jakoby vypadla z fotky na instagramu, ale třeba dokonalé řemeslo. Tradice,“ hodnotí šperkárka.

Aké obaly využíva šperkárka Eliška Lhotská?

Podľa Elišky má byť samotný šperk obalený nielen do svojho vlastného konceptu, ale aj do krabičky, ktorá ho na ceste k zákazníkovi sprevádza. „Právě to ovlivní celkový pocit z krásného okamžiku darování.“

Svoje šperky šperkárka balí do jednoduchej bielej krabičky so zlatou slepotlačou. K šperku prikladá pohľadnicu s fotkou z aktuálnej vizuálnej kampane, vizitku a často aj poďakovanie alebo prianie zákazníkovi. Takto pripravený šperk vkladá do tašiek z recyklovaného papiera, ktoré zdobí slepotlačové logo a odznak Designéra šperku roka udelený Eliške v cenách Czech Grand Design či nápis „pozor křehké“.

Aby sa pri balení vyvarovala použitiu plastov, namiesto nich využíva hodvábny papier. Šperk je navrhnutý, vyhotovený, zabalený a odoslaný, aby urobil radosť svojim novým majiteľom. Aký dar ale dokáže potešiť šperkárku? „Můj přítel dává docela netypické dary, které nevím, jestli mě vždy úplně potěší. Jedny Vánoce jsem dostala například příbory a minulé narozeniny škrabku na brambory, takže v tomto opravdu závidím každé mojí zákaznici,“ so smiechom uzaviera šperkárka.